Shark Attack! Šárka Pančochová.

Českou snowboardistku a členku mezinárodního teamu Flow Šárku Pančochovou zná zajisté každý. Je nám ctí, že jsme Šárku především na začátku její úžasné kariéry mohli podporovat a poznat ji blíž i jako člověka, plného energie a inspirace! Přečtěte si náš rozhovor se Šárkou.

Česká snowboardistka a členka mezinárodního teamu Flow Šárka Pančochová má ve svých čtyřiadvaceti letech za sebou řadu skvělých výsledků - ať už to je zlatá medile z juniorského MS v roce 2008, stříbrná z MS v roce 2011 nebo medaile stejné barvy ze zimních X Games z Aspenu v roce 2013. A loňské první místo v TTR žebříčku mezi ženami je vzhledem k blížící se olympiádě v Soči velkým příslibem.

Šárko, teploty opět klesají, slunce je čím dál méně a to vše značí příchod zimy! Jaké bylo tvoje léto? Kde jsme tě mohli zastihnout?

Většinu léta jsem se pohybovala v Americe. Trénovala jsem kondičku v Coloradu na trampolínách a taky jsem lezla po skalách. Bylo to super léto. Pořádně jsem si odpočinula a taky se namotivovala na zimu.

Loňská sezóna byla pro tebe a vlastně i celý český snowboarding pravděpodobnětou nejúspěšnější. Jak se na ni s odstupem díváš?

Sezóna byla super, asi ta nejlepší jakou jsem zatím měla. Ale musím říct, že už jsem to potřebovala. Každý rok mám třeba jeden dobrý výsledek a pak jsem se nějak zranila, ale letos jsem to měla injury free a bylo to hodně vidět. Dostala jsem jistotu v ježdění během sezóny a to udělalo velký rozdíl. Nabrala jsem spoustu nových zkušeností.

Který závod byl pro tebe ten nej?

X games byl úlet. Takový comeback na poslední jízdu po dvou pádech mi dodal hrozně dobrý pocit. A vždycky když si na to vzpomenu, tak mi to udělá radost.

Všechny jistě zajímá vrchol letošní zimní sezóny - olympiáda v Sochi 2014. Jak to vidíš ty?

Na olympiádu se těším hodně.  Slope style už mám vyjetý a ještě potřebuju nějaké body do rampy, ale to snad nasbírám v Coloradu během podzimu. Abych řekla pravdu, tak musím ještě trénovat obě disciplíny. Závodit v obou dvou disciplínách je celkem fyzicky náročné. Musím si to rozdělit a trénovat každou v jiný den, abych se rychleji učila triky a vyjezdila se. Taky počasí dělá hodně. Věřím si hlavně na slope style. Uvidíme. Doufám, že se to podaří jak má.

Loni jsi už v Soči byla a olympijskou rampu zkoušela. Co říkáš na areál v Soči jako takový?

Musím říct, že jako jedné z mála mi tam ta rampa sedla. Je dost prudká, nutí mě to jezdit mnohem rychleji a lítat výš. Jinak resort je super. Bylo to sice ještě takové staveniště, ale jsem si jistá, že to Rusové postaví vše na čas, když už do toho investovali tolik peněz. Někde jsem slyšela, že mají na kopci přikrytý sníh na rok a půl, aby měli dost na zimu. Zajezdili jsme si s koučem i prašan, tak jsem byla s výletem spokojená.

S tebou máme již dlouho spojený projekt One Life, mohla by jsi pro nezasvěcené osvětlit, o co přesně jde a kam svou činností s holkama směřujete?

Minulý rok jsme udělali projekt na Islandu. Jmenuje se to "Explore Iceland with OneLife" na krerý se můžete podívat online. Ale více-méně jsme parta holek, která spolu ráda tráví čas a ještě se snažíme inspirovat lidi, aby si vážili životního prostředí a šířili pozitivní energii.

Co ty a ekologie v denním životě?

To víš, můj sport zrovna moc ekologický není, tím jak musím pořád někam lítat a tak dále, ale mimo to se snažím žít simple life a dělám to, co by měl každý - recykluju, kupuju lokální bio potraviny. Zrovna teď nedávno jsem byla s rodičema na dovolené ve Skotsku a šla jsem na procházku po pláži a viděla jsem, že tam bylo všude spoustu odpadků, tak jsem je začala sbírat a nakonec jich bylo skoro 10 kg.

Závody, cestování a život kolem snowboardingu není jistě jenom o zábavě, ale také únavě těla a hlavně mysli. Jak se zaměřuješ na tuto část a jak s ní pracuješ?

Snažím se být v přítomnosti co to jde, abych nedělala chyby při ježdění. Hodně mi pomáhá jóga. Je to taková moje meditace. Ale všechno je o zkušenostech a jak potom s nimi naložíš. Je důležité se obklopit dobrýma lidma jako je Jožin Toufar, Martin Černík, holky z One Life. A vzájemně si pomáhat v těžkých situacích.

A pár slov Zezulákům a čtenářům na závěr?

Jezdit pro radost je základ :)